S divákem se hádám
Karolína Babíčková, Ondřej Lánský a Lukáš Matoška, Deník Referendum 12. 7. 2014
S dramatikem Romanem Sikorou, držitelem Ceny Alfréda Radoka z roku 1997, jsme mluvili o angažovanosti a političnosti umění. Probírali jsme nedávnou inscenaci jedné z jeho her, kterou lze chápat jako podobenství o fungování kapitalismu a lidí v něm. Během rozhovoru jsme přišli také na otázku, jíž se postmoderna tolik brání, a sice jaký má umění smysl.
Правые, левые, мазохисты, цыгане
Отвечая на потребность в оригинальной политической сатире на чешской сцене, театр «Дивадло Лети» поставил пьесу Романа Сикоры «Исповедь мазохиста». К политике Сикора подходит не напрямую, а через тяготы жизни господина М., неудовлетворённого чешского мазохиста. Главный герой — истинный Мазохист с большой буквы, ведь речь здесь идёт не только о сексуальных предпочтениях…
Pohřeb Klause píchl do vosího hnízda
J. P. Kříž, Novinky.cz 11. 10. 2012
Brněnské Divadlo Feste představilo na festivalu Next wave v pražském NOD Roxy jedenáctý díl cyklu Identita. Feste zalehli na matrace. “Šaškovské” politické kousky, namátkou Havel píše Husákovi, Emil Hácha, Osmdesát devět a další části Identity věnované romské menšině, islámu či terorismu, volně vpluly do Pohřbívání (Václava Klause) Romana Sikory v režii Jiřího Honzírka.
Můj humor je dost vzteklý, říká dramatik a publicista Roman Sikora
Martina Černá, SALON Právo 1. 2. 2012
Roman Sikora (1970) se pohybuje na hraně mezi provokativním dramatikem pranýřujícím ekonomický neoliberalismus a konzumní styl života a neméně provokativním novinářem nemilosrdně tepajícím české divadlo i politickou scénu. Poznáte ho podle pronikavého smíchu a hřmotně formulovaných názorů. Česká divadla hrají v současnosti dvě jeho hry: pražské Švandovo v koprodukci s Divadlem Letí Zpověď masochisty a brněnská Polárka Zmatek nad zmatek.
Zpověď masochisty: jen úchyl může být v současném světě šťastný
Vít Pokorný, Divadelní noviny 15. 10. 2011
Realistická tragédie, drzá fantasmagorie, nejapná politická satira? Do všech těchto škatulek může alespoň trochu přemýšlivý divák vměstnat inscenaci hry Romana Sikory Zpověď masochisty. Hlavní postava Sikorova posledního tvůrčího opusu, osamělý Pan M., stojí mimo zaběhnuté konvence podobně jako jeho autor. Je to masochista, který jen s obtížemi dosahuje ukojení svých sebetrýznivých choutek. Nepomáhají na takové osoby uzpůsobené salóny, nepomáhají převleky, díky nimž se M. dostává do situací, ve kterých na jeho těle přistane mnoho slastných ran. Situace se zdá bezvýchodná. Deus ex machina se však objeví. Je jím státní moc, která skrze příkazy, zákazy, nutné požadavky a hrozby finančních i osobních bankrotů člověka odírá, trýzní a dovádí až do agonického stavu existenciální bažiny.