Mrazivá pseudozámecká taškařice
Marcela Magdová, Divadelní noviny, 20. 1. 2020
České divadlo si s politikou, zvlášť tou nejbližší, domácí, moc nezadá. Odhodlá-li se nakonec, je výsledkem těchto snah kočkopes, který z jedné strany marně proráží plakát a z druhé se topí v pokleslém humoru. O to sympatičtější je spojení režiséra Michala Háby a jeho uměleckého uskupení Lachende Bestien s nekorunovaným jízlivcem českého dramatu Romanem Sikorou v inscenaci Zámek na Loiře, uváděné ve Venuši ve Švehlovce.
Zámek na Loiře je plný současných frustrací
ČT 1. 1. 2020
Zámek na Loiře, hra českého dramatika Romana Sikory, měla loni světovou premiéru v Norimberku. Na tuzemská jeviště ji na přelomu roku 2019 a 2020 uvádí pražský soubor Lachende Bestien. Ostrou satiru na současnou společnost nastudoval už dříve také v podobě scénického čtení.
Mährischer Wein
Christian Muggenthaler, Nachtkritik.de 28. 6. 2018
Jedes Schloss, das auf sich hält, hat für gewöhnlich einen Geist. Ein Gespenst, einen genius loci – oder eine “Gnädige Frau”, wie in Roman Sikoras “Schloss an der Loire” jene Tschechin, die von ihrem Mann im Franzosenschloss zwangskaserniert worden ist. Der Mann, offenbar ein reicher, mächtiger tschechischer Politiker, ist ihrer noch offenbarer überdrüssig geworden und hält sie nun im goldenen Käfig, wo das Personal ihre Ausbrüche von Verzweiflung, Wut, Liebessehnsucht mit ans Toxische grenzendem mährischen Rotwein zu bändigen versucht. Ihre Bändiger sind ein Dienerpaar, ein Koch und ein gewisser Boris, der das ganze Stück über einfach nur drohend am Ausgang hockt und die zuletzt Rasende zurück in ihren Käfig trägt.
Bičování ráje
Martina Martinová, A2 01/2018
Roman Sikora se svým politicky a sociálně kritickým pohledem na českou současnost patří k nejkontroverznějším, ale také k nejhranějším a nejpřekládanějším místním dramatikům. Výbor z jeho díla připravilo nakladatelství Brkola.